Jak se bránit před nachlazením?
Nachlazení je nepříjemný společník, který nás často zastihne v chladných měsících. Pojďme se společně podívat na to, co můžeme udělat pro to, abychom zůstali zdraví.
Kostarika je vůbec první zemí Střední Ameriky, kde začaly pěstovat kávovníky a taky mají před svými kolegy obrovský náskok. V zemi najdeme přes 400 milionů kávovníků, ale ani jeden není Robusta. U Kostariky si můžete být jistí, že pijete prvotřídní Arabiku, s jemnými sladkými tóny čokolády a oříšky. V téhle kávě se totiž mísí horké klima, horský vítr, vyhaslé vulkány, jemná péče místních obyvatel a historie psaná již od roku 1779.
První kávovníky byly do země přiveženy již v roce 1779 a to přímo z jejich africké domoviny - Etiopie. Kostarika je navíc vůbec jako první středoamerická země, která začala vyvážet kávu společně s banány a dodnes jsou především tyto dvě komodity hlavním tahounem kostarického hospodářství. Jen vývoz kávy tu produkuje až 25% veškerých výnosů.
V roce 1832 začíná Kostarika vyvážet svou kávu do Chile, které ji pak rozváží do celého světa. Ale má to malý háček. I kostarickou kávu vydávají Chilané za svou a kostarický název strhávají a mění za svůj. Tak jim to prochází celý rok než se do Chile vydávají Britové, aby poznali výrobu tak lahodné kávy. V Chile tak museli prozradit skutečného výrobce, Velká Británie začala do kostarického kávového průmyslu značně investovat a až do druhé světové války byly výhradním odběratelem.
Káva na Kostarice dopomhla k výraznému zlepšení života tamních obyvatel. To se projevilo nejen ve zdokonalení dopravní infrastruktury, ale hlavní město San José bylo po New Yorku, Paříži a Londýně čtvrté město s elektrickým osvětlením. V roce 1821 vyhlašuje Kostarika nezávislost na Španělsku a nově sestavená vláda uvědomující si bohatství, které se v červených plodech skrývá, nabízí bezplatně půdu každému, kdo se zaváže kávu pěstovat pro vývoz. Je zasazeno na 17 000 kávovníků a exportuje se kolem 100 kg kávy ročně. Ve 20. století však rozmach Kostariky pozastavila ekonomická krize, ale vláda opět pomáhá tisícům farmářům k udržení jejich plantáží a zakládá kávové sdružení, které dnes nese název Institut kostarické kávy (ICAFE). Od druhé světové války rostla poptávka po kostarické kávě a v 80. letech 20. století se dokonce zdvojnásobil výnos. Pěstitelé se tak rozhodují pro radikální krok, veškeré kávoníky Robusta se v zemi přestávají pěstovat a dnes na ně narazíme jen sporadicky u domů postarších farmářů, kteří je využívají pro svou spotřebu. Tímto krokem si Kostarika upevňuje své postavení na mezinárodním trhu a dnes je součástí mnoha mezinárodních sdružení včetně Fair Trade a ačkoliv vývozem se nemůže rovnat jihoamerickým gigantům, kvalitou je tomu právě naopak.
Sběr kávy probíhá v Kostarice buď od října do prosince nebo od prosince do února a doba sběru závisí na několika faktorech. Dříve se sběru kávy účastnili celé kostarické rodiny s dětmi školou povinnými (nutno dodat, že v Kostarice je na vzdělání kladen důraz a věnujeme mu až 30% ze svého rozpočtu), které tak zanedbávaly kvůli sběru své povinnosti. Vláda chtěla vyhovět svým obyvatelům a školní prázniny jsou dnes oficiálně stanoveny od prosince do února. Samotní Kostaričané však na tak vysokou poptávku nestačili, začínali se najímat i sběrači ze sousedních států, především z Nikaraguy a Panamy, kteří téměř vytlačili tamní obyvatele a ti tak volno svých potomků využívají k rekreaci.
Sběr kávy začíná již v ranních hodinách, sběrači mají kolem pasu kyblík mající přesně 13 kilogramů a nazývá se cajuela. Do nich vkládají červené, uzrálé třešně. Směna většinou končí po 8 hodinách a za jeden den takto naplněný kbelík dostávají sběrači 2 až 4 USD, naplnit ho jim trvá přibližně 40 minut.
Po sběru přichází na řadu zpracování, které na Kostarice probíhá výhradně mokrým způsobem. Nejdříve se plody zbaví pomocí drtících lisů dužiny a poté se promývají. U promývání se třídí kvalitní plody od těch nevhodných a přibližně 8 hodin se v kádích fermentují. Poté se plody rozloží na slunci na lehátkách a dva týdny se suší. Aby se zrna nezapařili jsou neustále prohazována hráběmi. Následně se vloží do jutových pytlů a další půl rok čekají na vývoz. Tím ztratí až 90% své vlhkosti. V Kostarice je nyní 8 regionů, kde se káva pěstuje a v celkovém měřítku zabírá Kostarika 1,8% světové produkce kávy.
Naše káva dostala pojmenování po oblasti, kde byla vypěstována. Tarazzu se nachází přibližně hodinu cesty od hlavního města San José a je proslulá svou kvalitou. Téměř 35% veškeré kostarické produkce pochází právě z Tarazzu. Tato oblast dokáže uspokojit nejen kvalitu, ale i kvantitu a zároveň si rok co rok udržovat stále stejnou jakost. Kávovníky jsou zde pěstovány ve vysokých nadmořských výškách, kolem 1 600 m n. m. a káva je čistá, svěží s jemnými nasládlými a ovocnými tóny.
Kostarická káva je znamením vyváženosti, jemnosti a sladké chuti, a tak je oblíbená především mezi ženami. Má jemnou čokoládovou, karamelovou chuť, kterou doplňují tóny ovoce a citrusů. Kyselost je cítit, ale příjemně doplňuje chuťový profil této kávy. První doušek nám může přijít lehce kořeněný, pak se ale rozplyne a přicházejí jen vyvážené tóny. Naše káva je vhodná k přípravě Espressa, má plně tělo s hustou cremou. Vůně je příjemná, jemně nasládlá a může nám připomínat mléčnou čokoládu nebo lískové oříšky.
Jak se bránit před nachlazením?
Nachlazení je nepříjemný společník, který nás často zastihne v chladných měsících. Pojďme se společně podívat na to, co můžeme udělat pro to, abychom zůstali zdraví.
Oxymel – starodávný elixír pro vaše zdraví
V tomto článku se podíváme na historii oxymelu, jeho přípravu, různé druhy a možnosti využití. Dozvíte se, jak si vyrobit vlastní oxymel doma a jak ho zařadit do svého každodenního života.
1000 ks skladem
Česká pošta - Balík do ruky | ve středu 16. 10. | 99 Kč |
Česká pošta - Balíkovna | ve středu 16. 10. | 75 Kč |
Česká pošta - Balík na poštu | ve středu 16. 10. | 85 Kč |
Zásilkovna - Výdejní místo | ve středu 16. 10. | 70 Kč |
PPL Parcel CZ private | ve středu 16. 10. | 105 Kč |
Osobní odběr: Jablonec nad Nisou | ve středu 16. 10. | zdarma |
Termíny doručení jsou závislé na aktuální situaci a kapacitách přepravních společností.