Puškvorec obecný - prášek z kořene

Užíval se v tradiční čínské i ájurvédské medicíně. Účinně bojuje s bolestmi žaludku, špatným trávením i nechutenstvím. Jmenuje se Puškvorec obecný a ačkoliv roste v nevábných bažinách jeho kořen je pro nás více než prospěšný. Pojďme si tedy představit tuhle vodní rostlinu, která naší pozornosti až donedávna unikala.

Puškvorec do lékarničky i kuchyně

Už od starověku byl Puškvorec používán na různé neduhy lidského organismu. Pravděpodobně pochází z Číny, kde se později stal i součástí tamní medicíny a o několik let později se dostal také do Indie. Postupem času se jeho účinnost rozkřikla natolik, že oddenky užívali i Egypťané, Arabové, Řekové i Římané. V druhé polovině 16. století se s Puškvorcem seznamujeme i na našem kontinentu a vděčíme za to Tatarům, kteří měli za to, že Puškvorec očistí vodu od různých nečistot. Naši předci zase nosili kousek Puškvorce stále u sebe, neboť věřili, že je uchrání před mrtvicí.

Rakouská bylinkářka Maria Treben ve své knize “Zdraví z boží lékarny” uvádí hned několik příkladů, kdy Puškvorec opravdu pomohl. Jedna žena trpěla dva roky bolestmi žaludku, bolesti se neustále zvětšovaly, že bez léků nevydržela už ani jeden den. Maria Treben jí poradila ať pije každý den 6 loků Puškvorce. Bolesti po třech dnech vymizely a už se nevrátily. Další příběh vypraví o nemocném duchovním, který několik let trpěl průjmy. Bohužel mu žádné léky nedokázaly od nepříjemného onemocnění pomoci. Bylinkářka mu tedy poradila, aby každý den upil 6 loků Puškvorce a i on se svého onemocnění po několika dnech zbavil. Poslední příběh vypráví o ženě, která trpěla vředy dvanácterníku. Měla silné bolesti a žádnou chuť k jídlu. Po pravidelném pití šesti doušků odvaru z Puškvorce se její obtíže začaly zmírňovat a ona místo bolesti opět začala pociťovat chuť k jídlu.

V kuchyni bychom kořen Puškvorce upotřebili především jako aromatické koření a hojně se používá ve většině muslimských zemích. Bez jeho specifické vůně si muslimové nedokážu předsavit žádné jídlo, ať už se jedná o slané, sladké či kompoty. Oblíbenou pochotkou v anglicky mluvících zemích je pro změnu kandovaný Puškvorec. Ale v kuchyni užívání rostliny neskončilo. Dnes se používá také jako přísada do parfémů, likérů, zubních past či žvýkaček.

Bahnitá rostlina původem z Číny

Puškvorec obecný, který možná známe také pod latinským označením Acorus calamus, je vodní rostlina jejíž výška je maximálně 150 cm. Řadíme ji do čeledi Acoracae (puškvorcovité). Kořen je plazivý a vyrůstá z něho několik mečovitých listů, které jsou také poznávacím znamením celé rostliny. Květy jsou drobné, skládají se ze 6 okvětních lístků a mají žlutou nebo zelenou barvu.

Puškvorec roste ve stojatých vodách, mokřadech, bažinách, jezerech nebo u břehů řek. Původně rostl pouze v Číně, později se díky svým účinkům rozšířil do celého světa a dnes ho najdeme především v Evropě, Jižní i Severní Americe a samozřejmě v Asii. U nás se vyskytuje spíše výjimečně a pomalu se stává ohroženou rostlinou.

Kořen plný prospěšných látek

V kořenu nalezneme 2% až 7% silice, které obsahují mono a seskviterpeny. Dalšími účinnými látkami jsou pryskyřice, škroby, třísloviny, hořčiny, korneol, cholin, glykosidy, slizy, cukry a beta asaron. Z vitamínů má vysoký podíl vitamín C, který podporuje imunitní systém. Za specifickou vůni je zodpovědný azarylaldehyd.