Stévie sladká - extrakt z rostliny (Rebaudiosid 90%)

Stevia rebaudiana (Stévie sladká), které se přezdívá také stévie cukrová nebo sladká tráva, je již po staletí užívané sladidlo jihoamerickými kmeny. Sladili si s ní nápoj Maté a užívali ji i v tradiční medicíně. Do Evropy se dostala v 16. století a na začátku 20. století se stévie začala poprvé zkoumat. Na konci století už byla přidávána jako náhražka cukru v nápojích a některých potravinách. Velkou oblibu si získala především v Asii, kde se hojně využívá.

Poznávacím znamením jsou bílé květy

Stévie je přibližně půl metru vysoká rostlina, která kvete bílými trubkovitými květy a spadá do čeledi hvězdnicovitých. Listy jsou kopinaté a stále tmavě zelené. Plodem je hnědá nažka, která se roznáší větrem. Stévie vyrůstá především v tropických a subtropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, především v Paraguay.

Pěstování

Rostlina je na vypěstování celkem jednoduchá. Jelikož je Stévie rostlina teplomilná měla by mít dostatek tepla a světla, proto doporučujeme ji vsadit na východní stranu Vaší zahrady. Stévie vyrůstá na bažinatých prostranstvích, umožněte ji stále vlhkou půdu a dostatečně ji zalévejte. V zimě ji udržujte v teplotě od 10°C. Mějte na paměti, že není mrazuvzdorná a naše teploty by nepřežila. V zimě bude bez listů a přezimují pouze kořeny.

Účinky

V tradiční medicíně je Stévie užívána již několik set let. Je dobrým pomocníkem při boji s nadbytečnými kilogramy. Stévie zažene chuť na sladké a zároveň nezatěžuje tělo kaloriemi ani cukry. V minulých letech byla Stévie několikrát zkoumána a nebyly prokázány žádné vedlejší účinky ani po dlouhodobém užívání.

Složení

Všechny sladké látky jsou obsažené v celé rostlině vyjma kořenů. V listech se nachází látka stevosoid, který má na svědomí sladkou chuť rostliny. Mezi další látky patří rebaudiosid A, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid.