Kozlík lékařský - drcený kořen

Kozlík lékařský nemusíme hledat v dalekých končinách, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Jedná se o evropskou bylinku, která má v našem léčitelství dlouholetou tradici. Vždyť její latinský název Valeriana officinalis znamená volně v překladu “zdraví” či “zdraví prospěšný”. A proč tedy Kozlík vyzkoušet? Odpovědí je hned několik. Staří Řekové a Římané na něj nedali dopustit jako na nervové tonikum a naše babičky ho užívaly jako lék proti nespavosti. Pokud se i vy cítíte neklidní, právě prožíváte stresující období nebo večer nemůžete zamhouřit oka, zkuste šálek starého dobrého Kozlíku.

Historie užívání

I když jsme historii naťukli už v úvodu, trošku si ji ještě přiblížíme. Dominantním regionem výskytu Kozlíku je Evropa, paradoxně první zmínky o jeho užívání pocházejí od indiánské civilizace Inků, kteří obývali území Peru v Jižní Americe. Ti používali aromatickou rostlinu na vonné masáže, magické obřady a stala se součástí nápojů lásky. V Evropě byli prvními průkopníky v užívání Kozlíku Řekové i Římani, kteří ho užívali na zklidnění nervů. Na našem území se pomoci Kozlíku odháněli zlí duchové, ďáblové a čarodějnice. Posléze se začal užívat i na pochroumanou psychiku, hysterii a migrénu.

Jak Kozlík poznáme?

Kozlík lékařský je 30 až 100 cm vysoká, vytrvalá bylina na kterou narazíme téměř všude. Na loukách, v nížinách, v příkopech i na okrajích cest. Vyhovuje mu i vlhčí půda, a tak není výjimkou ani výskyt na březích řek či potoků. Spatřit ho můžeme snad po celé Evropě, včetně mrazivé Skandinávie, deštivé Velké Británie a nížinatého Nizozemska. Když se přesuneme za oceán, objevíme ho ve státech New York, New Hampshire či Vermontu.

Charakteristickým znakem Kozlíku je téměř holá lodyha, která je pouze ve spodní části posetá jemnými chloupky. Řapíkaté lístky mají na délku okolo 7 centimetrů. Květy mají bílou až načervenalou barvu a kvetou od května až do konce srpna.

Jak si Kozlík vypěstovat a jak probíhá sběr?

Výsev Kozlíku probíhá vždy v jarních měsících a semínka jen zlehka zatlačíme do půdy. Pravidelně je zaléváme, aby půda byla neustále vlhká. Po prvním měsíci můžeme pozorovat první klíčky deroucí se na svět. Ale první květy se nám objeví až po dvou letech, kdy je potřeba Kozlík přesadit. Pravidelně odštěpujeme květy a to z důvodu lepšího vzrůstu kořene.

Sběr provádíme na podzim, během října a listopadu. Musíme si však vyčkat na dobu, kdy bude sucho. Oddenky poté očistíme v tekoucí vodě a ty silnější je dobré rozříznout na půlku po celé délce, aby sušení proběhlo rychleji. Zavěsíme je na drát a necháme schnout při pokojové teplotě.

Kozlík a kočky

Uvnitř Kozlíku se nacházejí éterické oleje obsahující kyselinu kozlíkovou. Ta je chvíli po sběru velmi intenzivně cítit a mnozí to přirovnávají ke kočičí moči. To dokazuje i fakt, že kočky až magicky přitahuje. Pokud Kozlík ucítí ihned do něj za hlasitého mňoukání ulehají a dlouhou dobu se v něm válejí. Proto doporučujeme Kozlík uchovávat v nepropustné nádobě, aby nedošlo k jeho poškození nebo znehodnocení.