Stromek původem z jihovýchodní Asie stále vzbuzuje vášně, a to nejen mezi spotřebiteli, ale také ve vědeckých laboratořích nebo u vládní agentury “Food and Drug Agency” (FDA) ve Spojených státech amerických. Často se i my setkáváme s otázkou našich zákazníků, zda je Kratom drogou. Vědci mají za to, že není, ale americká FDA je opačného názoru, a tak nabízí se otázka, kde je tedy pravda?
Původně lék, který se vymkl kontrole?
Dávno před tím než se Kratom usadil na evropském trhu, byl součástí tradiční asijské medicíny. Díky analgetickým účinkům byly sušené listy podávány na zmírnění bolestí a využití našly i při léčbě střevních obtíží a chřipky.
Dnes je však situace, především v Thajsku, úplně jiná. Mladí lidé se kratomovými listy neléčí, ale vaří si z něho koktejl s názvem 4x100, který má do letního nezávadného drinku daleko. Protože společně s kratomem jsou do nápoje přidávány další návykové léky, sirupy s obsahem difenhydraminu nebo kodeinu a kostky ledu. Tato zábava je pak výsadou především jižního Thajska, které je obydleno většinou muslimy, kteří nesmějí užívat alkohol.
V Thajsku je užívání tohoto koktejlu obrovským problémem. Nejen že mladí lidé jsou často po vypití apatičtí a líní, ale navíc se jedná o lehce dostupnou zábavu. Teenageři doslova pořádají nájezdy do lesů i přírodních rezervací, odkud si berou napěchované pytle kratomových listů. A tak se z původně léku na bolest a povzbuzovače stal nepřítel číslo jedna, o kterém děkan thajské univerzity v Pattani mluví jako o epidemii.
Záchrana pro drogově závislé
Ačkoliv jedni o Kratomu mluví jako o metle thajské omladiny, drogově závislý v něm vidí světlo na konci tunelu. Látky, které kratom obsahuje, na mysli máme zejména mitragynin, se váží na stejné receptory v mozku jako opiáty a tím pádem mohou sloužit jako substituce za syntetické látky, které se závislým podávají na potlačení abstinenčních příznaků.
V jihovýchodní Asii se Kratom na léčbu závislosti na opiátech využívá již od 19. století. Celý proces probíhal tak, že se Kratom nasadil namísto drogy a během několika dní se závislému na ni snižovala chuť až vymizela úplně. Celá detoxikace probíhala 6 týdnů. Na konci 20. století promluvil o Kratomu i tehdejší ředitel Národního ústavu thajské tradiční medicíny v Bangkoku jako o možném léku, který by se v budoucnu mohl podávat lidem závislých na opiátech i lidem, které sužují deprese. Ihned na to ale zdůraznil, že je potřeba ještě dalších výzkumů.
Kratom vs. FDA
Opačného názoru je však americká vladní agentura FDA (Food and Drug Agency), která usiluje o to, aby byl Kratom ve Spojených státech amerických zařazen na seznam zakázaných a monitorovaných rizikových látek. Tam ovšem najdeme heroin nebo LSD a odůvodnění pro tak razantní opatření je právě výše zmíněný mitragynin. To, že by se jeho působení dalo využít ve prospěch závislých na opiátech si FDA nepřipouští a argumentuje tím, že Kratom může způsobovat závislost stejně jako opiáty.
Vědci však opanují tím, že o existenci mitragyninu, který se váže na opiátové receptory, vědí již od 90. let minulého století a že jiné látky, jež se vážou na stejné receptory jako mitragynin, jsou běžně k dostání. Za všechny můžeme jmenovat nalaxon nebo metadon. Ty pomáhají při předávkování opiáty nebo při dostání se ze závislosti. Tak proč by měl být Kratom výjimkou?
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je ve vynášení soudů opatrnější. Na svých stránkách uvádí, že účinky Mitragyny speciosy je obtížné stanovit, protože má vysoký obsah biologicky aktivních látek v různém poměru a vědeckých závěrů o tom, jak Kratom na člověka působí je prozatím velmi málo. A jak si Kratom stojí v České republice? Na webu irozhlas.cz se o něm rozpovídal tehdejší národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jež tvrdí, že Kratom nemá tak zničující dopady na lidský organismus jako heroin či metamfetaminy a nemůžeme s ním počítat ani jako s náhražkou pervitinu nebo amfetaminu.
Závěr? Nic se nemá přehánět
Ačkoliv Kratom dokáže pomoci, povzbudit i uvolnit, v nestřeženém okamžiku nám může dát “pěkně za uši”. Jak víme, nic se nemá přehánět, a užívání Kratomu tak můžeme přirovnat například k alkoholu. Jestliže si jej dořejeme příležitostně, závislosti se obávat nemusíme, ale pokud se asijské lístky stanou naším denním společníkem, musíme počítat s určitým rizikem. Důležitá je také správná dávka a i tady se opět musíme řídit tím, že méně je někdy více.
