Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)

Bolest v podbřišku, nutkání neustálého močení, pálení při konání potřeby a v krajním případě krev. To jsou symptomy, které dobře zná každá pátá žena v České republice a až 20% se s infekcí močových cest potýká opakovaně. Toto nepříjemné onemocnění se může objevit nepozorovaně, téměř kdykoliv a ušetřeni nejsou ani muži. Pokud Vás trápí močové cesty, zkuste Brusinku!

Brusinka je součástí kultury Severní Ameriky. Obyvatelé USA i Kanady si bez sytě červených a nahořklých plodů nedokáží představit Den Díkůvzdání či Vánoce. A není se co divit, vždyť američtí indiáni je konzumují celá staletí. Legenda říká, že bobuli Brusinky jim přinesl bájný pták, který ji náhodou upustil ze svého zobáku. Indiáni věřili, že je to dar z nebes a Brusinku zařadili do svého jídelníčku. A používali jak na vnitřní tak i na vnější poranění.

Na začátku 17. století pak kouzlo Brusinek objevili i Evropané, kteří se za vidinou lepšího života ve velkém stěhovali do Ameriky. To už byl pak jen krůček k tomu, aby byla Brusinka představena i starému kontinentu, kde si oblibu drží dodnes.

Američtí indiáni ji kvůli trpké, nahořklé chuti přezdívají “hořká bobule”, my o tomhle plazivém keři mluvíme jako o Brusnici brusince a latinské rodové jméno je Vaccinium vitis-idea, což má původ ve starověkém Římě. Název Vaccinium je odvozenina od baccinium neboli “keř mající bobule”.  Mimo to se můžeme setkat i s lidovými jmény jako je kalinka, brusinka, kalina či červená borůvka. A s borůvkami toho mají společného mnohem více, protože patří do stejné čeledi - vřesovcovité.

Brusinka je plazivý keř, který je vysoký maximálně 25 cm. Stonek je zdřevnatělý a stejně tak i větve na kterých můžeme spatřit malé lesklé listy, jež jsou velké 10 až 25mm. Jsou vejčitého tvaru a na vrchní straně jsou zelené a spodní část je zabarvena do šedozelené. Světle růžové květy rostou v hroznech a spatřit je můžeme od května do července. Nejvíce nás však zajímají plody. Poprvé je uvidíme v srpnu a sbírat je můžeme až do října. Mají kyselou až nahořklou chuť a velké jsou průměrně 5 až 8 mm. Říkáme jim brusinky a jakmile dozrají mají červenou barvu.

A kde můžeme na Brusinku narazit ve volné přirodě? Ideálním stanovištěm jsou rašeniliště, jehličnaté lesy, pastviny, horské louky a vřesoviště především na severu naší zeměkoule.  V Evropě jsou jí domovem severské státy, dále roste v Severní Americe a výjimečně i Asii. V České republice je chráněna, takže pokud bychom ji v přírodě přece jenom našli, nemohli bychom její plody sbírat.

Protože je poptávka po Brusince vysoká, jsme odkázáni již na pěstované keře, protože přírodní nabídka by za chvíli již nestačila. Největšími producenty jsou USA, Kanada a těsně v závěsu Severní Evropa.

Asi nejznámější využití Brusinek je při léčbě infekce močového měchýře. Opravdu dokáží tyhle červené bobule přemoci nepříjemný zánět? Jestliže je znánět teprve v počátcích je možné, že ano. Pokud se s ním trápíme již delší dobu pomůže nám Brusnice alespoň zmírnit jeho nepříjemný průběh. Jak to dokáže?

Brusinky v optimálním množství zabraňují bakteriím, aby se přichytily na stěnu močového měchýře i močové trubice a to především v raném stadiu infekce. Na sliznici si vytvoří tenkou ochrannou vrstvu, která znemožňuje bakteriím se uchytit. Obsah arbutinu působí močopudně a pomáhá tak rychleji vyplavit bakterie z těla ven. To je také důvod, proč je Brusinka doporučována  jako preventivní prostředek proti zánětu močového měchýře i ledvin, opakovaným zánětům, ledvinovým kamenům a samovolnému úniku moči. Jako poslední benefit, který nám může v léčbě pomoci je ten, že Brusinka působí antibakteriálně a protizánětlivě.

Jestliže se rozhodnete užívat Brusinky během infekce močových cest, je důležité dodržovat pravidelný pitný režim, kdy dávku tekutin můžeme zvýšit až na 2,5 litru denně a to především v počátcích infekce, kdy pociťujeme první nepříjemné příznaky. Léčbu je potřeba zahájit ihned podáním celé doporučené dávky.

Brusinka nám může pomoci i v dalších spektrech našeho zdraví. Vysoký obsah antioxidantů pročišťuje naše tělo od škodlivých látek, omlazují a snižují nežádoucí projevy předčasného stárnutí způsobené oxidačním stresem.

I naše trávicí ústrojí nám poděkuje. Obsažené třísloviny chrání žaludeční sliznici, snižují  procento výskytu zánětu žaludku i žaludečních vředů. Navíc mají blahodárný vliv na střevní mikroflóru a má i mírné protiprojímavé účinky. Brusinka snižuje krevní tlak, zamezuje shromáždění krevních destiček v krevním řečišti čímž výrazně předchází onemocnění cévní soustavy. Kromě krevního tlaku snižuje i hladinu cukru v krvi a v neposlední řadě snižuje výskyt křečových žil.

Dále posiluje imunitní systém a působí preventivně proti virózám, nachlazení, infekci dýchacích cest a chřipce. Zmírňuje únavu i slabost, činí nás odolnější vůči náročnému období a podporuje i zdraví naší ústní dutiny, především snižuje výskyt zubních kazů i zápach z úst.

Kdybychom to měli na závěr shrnout, Brusinka má močopudné, protizánětlivé, antirevmatické, antibakteriální a desinfekční účinky.

Prospěšných účinků je celá řada a za to je odpovědná celá řada aktivních látek. Pojďme si je nyní společně představit! A začneme hned u vitamínů, protože v Brusince nalezneme A, C a E. Vitamín A přispívá ke správné funkci sliznic i imunitního systému. Vitamín C netřeba dlouze představovat.  Podporuje přirozenou obranyschopnost, psychickou kondici a chrání naše buňky před oxidativním stresem. A vitamín E nás chrání před volnými radikály, udržuje nás vitální a zabraňuje předčasnému stárnutí organismu.

Z minerálů má vysoké zastoupení železo, vápník, hořčík, sodík, fosor a draslík. Právě poslední jmenovaný nám chrání trávicí ústrojí a dohlíží na správnou látkovou výměnou. V plodech dále nalezneme flavonoidy, které jsou nejen bohatými antioxidanty, ale mají i antibakteriální účinek. Třísloviny jsou odpovědné za trpkou až nahořklou chuť a mají protizánětlivé účinky. V měnší míře než v listech je obsažen arbutin, který má močopudné účinky. Dalšími obsaženými látkami jsou cukry, organické kyseliny a rozpustná vláknina.

Brusinku můžeme nalézt v mnoha formách, my Vám nabízíme formy samotného práškového extraktu či extraktu v kapslích. Obojí je na užívání velice jednoduché. Tak jakou variantu vyzkoušíte?

Extrakt: Extrakt užíváme 1x denně jako prevenci a 2x denně při obtížích či opakovaných zánětech. Jedna doporučená dávka je půl až jedna čajová lžička, která se přidá do sklenice vlažné vody a vypije. Extrakt užíváme vždy po jídle a minimálně dva týdny až maximálně tři měsíce.

Kapsle: U kapslí je užívání ještě jednodušší. Denní doporučená dávka je jedna kapsle při prevenci a při zánětlivých obtížích doporučujeme navýšit na kapsle dvě. Jedna kapsle obsahuje minimálně 500 mg extraktu. Tobolku zapijeme dostatečným množstvím tekutiny a užíváme vždy po jídle. Minimální doba užívání jsou dva týdny a maximální opět tři měsíce.

Brusinka je i z dlouhodobého hledika neškodná rostlinka.  Pouze lidé užívající léky na ředění krve, mající ledvinové kameny či jsou alergičtí na aspirin by neměli Brusinku užívat. Dále není vhodná pro kojící a těhotné ženy.  Neužívějte více než je doporučená denní dávka, protože Brusinky mohou ve větším množství způsobit průjem či podrážit žaludek.