Nepeta cataria je rostlina, která je populární především mezi chovateli koček. Jméno Nepeta je pravděpodobně odvozeno od italského měst Nepete, kde byla dříve pěstována a odtud se rozšířila téměř do celého světa. Její český název zní Šanta kočičí, protože látky obsažené v rostlině působí na kočky přímo magicky a díky tomu si vysloužila přezdívku “kočičí kokain”. Šanta má však své místo také v lidovém léčitelství.
Jak vypadá?
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, jejíž výška dosahuje maximálně 60 centimetrů. Listy mají oválný, srdčitý tvar a květy mohou mít bílou až narůžovělou barvu roste-li Nepeta ve volné přírodě a fialovou až modrou barvu roste-li na zahradě. Šanta rozkvétá vždy od července do září. Její původní domovinou byl jih Evropy, odkud se rozšířila do celé Evropy a mnoha částí Asie. Typickým stanovištěm jsou horské oblasti.

Pěstování
Nepeta cataria je jednou z méně náročných rostlin na pěstování a k úspěšnému růstu stačí rostlině vhodné slunné stanoviště, první výsev na jaře až opadnou přízemní mrazíky do hloubky 0,5 cm a dobře propustnou půdu. Na podzim se rostlina seřízne.
Účinky
Šanta kočičí působí až na polovinu koček jako magnet. Obsažená látka nepalakton, která se nachází v listech má halucinogenní účinky, které způsobují divoké válení koček na podlaze, euforii, hraní, lovení či hyperaktivitu. Účinky na kočky by se daly přirovnat k marihuaně či LSD, avšak na člověka takovéto účinky nemají. Šanta kočičí však na každou kočku reaguje jinak. Jedny jsou šťastné, některé pouze projdou okolo a ani si jí nevšimnou a další mohou být agresivní a vyhledávat mezi ostatními kočkami konflikty. Účinky Šanty trvají většinou 10 až 20 minut. Velkou výhodou je, že kočky samy poznají, kdy mají dost a další listy již odmítnou. Prozatím nebyly u koček vypozorovány žádné vedlejší účinky, ale i přesto platí, že pokud Nepetu budete používat na svoji kočku poprvé, vždy dbejte zvýšené opatrnosti.
Díky své aromatické vůni se používá také jako přísada do relaxačních koupelí nebo jako dochucovadlo mnoha pokrmů.

U lidí tak euforické účinky Šanta nezpůsobuje, ale je hojně využívána v kuchyni i v lidovém léčitelství. Rostlina může pomoci při psychicky náročném období, stresu, podrážděnosti a nespavosti, protože působí jako mírné sedativum. Zmírňuje menstruační bolesti, horečku a působí jako podpůrný prostředek při chřipce či nachlazení. Může snižovat krevní tlak. Má kladný vliv na zažívání, zabraňuje nadýmání, bolestem ve střevech, žlučníku i žaludku a doporučuje se při dětském průjmu. Šanta se může využít i na vnější poranění jako jsou řezné rány, škrábance či pohmožděniny.
Dávkování
Příprava odvaru z drcených listů je velmi jednoduchá. Optimální dávka na uklidnění a potlačení stresu je 15 gramů, které se zalijí půl litrem horké vody a nechají 3-5 minuty odstát. Poté stačí podle chuti osladit medem, cukrem nebo Stévií.
Pro aromatickou koupel stačí hrst sušených listů přidat do teplé vody. Vonné silice se téměř ihned uvolní a poskytnou uklidňující mátovou koupel.