Brusinka kapsle - extrakt z plodů 10:1

Hodí se do džemů, marinád, ke krocanovi i do svíčkové. Vyrábějí se z ní masti, tinktury, sirupy, ale konzumovat se může i syrová. Využití Brusnice je všestranné stejně jako její účinky. To je také důvod, proč si malé červené bobule zamilovali lidé po celém světě. Přidáte se k nim i vy?

Z AMERIKY DO CELÉHO SVĚTA

Původním domovem tohoto nízkého keříku je Severní Amerika a objeviteli blahodárných účinků tamní indiáni. Údajně jim totiž Brusnici seslal bájný pták, který bobule upustil, když přelétal nad jejich skromnými příbytky. Indiáni si to pak vyložili jako znamení shůry a začali Brusnici postupně řadit do svého jídelníčku. Nejdříve ji zkoušeli na vnější poranění a poté, co se jim osvědčila, ji začali užívat i vnitřně. 

V roce 1620 se s Brusnicí seznamují i Evropané, kteří přisli do Ameriky za novým životem.  Od nich se pak červené bobule dostali přes Atlantik. I dnes je největším producentem Brusinek USA a Kanada.

HOŘKÉ BOBULE ZE SEVERU

Oficiálně je její název brusnice brusinka, my ji však známe nejčastěji pod zkráceným názvem brusinka. Další lidové názvy jsou kalina, kalinka či červená borůvka. A víte, proč si jsou s naší borůvkou tolik podobné? Protože pocházejí ze stejné čeledě - vřesovcovité. Abychom terminologii mohli uzavřít, doplníme si i latinské jméno, které je odvozeno od slova baccinium, což v překladu znamená “keř s bobulemi”. A jaké to tedy je? Vaccinium vitis-idea.

Brusnice brusinka je 20 až 25 cm vysoký plazivý keř s dřevnatým stonkem a větvemi. Lístky jsou drobné, mají maximálně 25 mm. Vrchní strana je lesklá a zeleně zbarvená, oproti tomu spodek listu je matný a šedozelený. Růžové květy spatříme v letních měsících a po odkvětu naši pozornost upoutají červené plody, které vyraší nejdříve v srpnu a jejich sběr je možný až do října. Plodům se přezdívá brusinky a od nich si rostlina vysloužila svůj název. Mají kyselou, někdy trpkou až nahořklou chuť a jejich průměrná velikost je maximálně 8 mm.

Brusince vyhovují půdy, které jsou chudé na obsah minerálů. Nejčastěji ji spatříme v jehličnatých lesích, svazích, horských loukách, pastvinách, vřesovištích či rašenilištích. Keř pochází původem ze everní Ameriky, postupně se rošířil do států Severní Evropy a do některých severních částí Asie. V České republice se vyskytuje sporadicky, to je také důvod, proč je chráněná a její sběr je tudíž zakázán.

ÚČINKY BRUSINKY

Brusinka má pozitivní vliv na přirozenou obranyschopnost našeho organismu a naši celkovou odolnost. Přispívá k normálnímu stavu kostí a kloubů a zároveň působí jako antioxidant.

MIX PROSPĚŠNÝCH LÁTEK

Brusinka obsahuje spoustu prospěšných látek, které naše tělo potřebuje. V první řadě to jsou vitamíny A, C a E. Vitamín C má příznivý vliv na normální funkci imunitního systému a vitamín E zase přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Ani minerální látky nepřijdou zkrátka, Brusinka obsahuje vápník, hořčík, sodík, fosfor, železo a draslík. Dalšími látkami jsou flavonoidy, třísloviny, glykosidy v čele s arbutinem, rozpustnou vlákninu, organické kyseliny a cukry.

JEDNA KAPSLE PREVENTIVNĚ

Kapsle obsahují laboratorně upravený extrakt v práškové formě, kdy v jedné kapsli je minimálně 600 mg extraktu z Brusnice. Jako prevenci doporučujeme užívat jednu kapsli denně, kterou zapijeme dostatečným množstvím tekutiny. Neužíváme nalačno. Při obtížích pak ještě jednu kapsli přidáme. Brusinku užíváme alespoň dva týdny a maximálně 3 měsíce.

BEZ OBAV Z NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ

Jestliže budete dodržovat denní doporučenou dávku, nemusíte se ničeho obávat, protože ani z dlouhodobého hlediska není Brusinka škodnou rostlinou. Brusinku nedoporučujeme těhotným a kojícím ženám, lidem, kteří trpí ledvinovými kameny, užívají léky na ředění krve nebo jsou alergičtí na aspirin. Pokud si dopřejete vyšší dávku než je stanovena, můžete se potýkat s podrážděným žaludkem a průjmy.