Pistácie pražené - solené

JAK CHUTNAJÍ A VYPADAJÍ NAŠE PISTÁCIE

• Jemně solené pistácie ve skořápce přímo z Íránu
• Skořápka má světle hnědou barvu bez povrchových vad a fleků
• Každá slupka je podélně prasklá, což značí zralost našich pistácií
• Pistácie mají fialovou až nahnědlou slupku a uvnitř je jasně zelený ořech
• Čím je pistácie zelenější, tím je kvalitnější
• V balení nejsou téměř žádné stopy úlomků
• Lehce sladká chuť se snoubí se slaností

JAK NALOŽIT S NAŠIMI PISTÁCIEMI

• Nic nezkazíme tím, že si je vychutnáme jen tak u televize
• Skvěle se doplňují s vínem i pivem
• Hodí se na každou oslavu, raut, posezení s přáteli nebo výlet
• Můžeme je využít jako dekoraci na dezerty, koláče, palačinky, saláty nebo lívance
• Z pistácií můžeme vyrobit máslo, těsto, krémy a dokonce i zmrzlinu
• A do smoothie, pudinků, omáček, dezertů, zmrzliny i polévek je stačí rozmixovat

Jsou extrémně hořlavé, krásně zelené a schované v tvrdé slupce, že dostat se k nim je někdy pořádný oříšek. Ano, mluvíme o pistáciích! A kromě skvělé chuti mohou nabídnout i ojedinělé složení. Ty naše jsou navíc z Íránu, kde se pěstovaním řečíku pistáciového věnují již tisíce let. Původem jsou totiž z Persie a společně s mandlemi se jim přezdívalo “jeden z nejlepších plodů země”.

PISTÁCIE JAKO SYMBOL MILENCŮ

Původ pistácií daleko přesahuje náš letopočet, vůbec první zmínky pocházejí ze střední či západní Asie a jsou straší více jak 9 tisíc let. Říká se, že milenci údajně chodili k pistáciovým keřům za svitu měsíce a pokud uslyšeli praskat zralé plody, jejich láska měla slibnou budoucnost. Podobně jako mandle se pistácie do Evropy dostali skrz Hedvábnou stezku a Evropané si je ihned zamilovali. Italský renesanční lékař a botanik Mattioli se dokonce pistáciím věnoval ve svém herbáři, které doporučoval na “posílení”.  Nejvhodnější podmínky pro pěstování má Írán, odkud také pochází jejich jméno. Persky se totiž jmenují “pesteh”.

ODOLNÝ KEŘÍK U KTERÉHO SI NA ÚRODU POČKÁTE

Pistácie najdeme na keři, kterému říkáme Řečík pistáciový. Ten pochází z čeledi ledvinovníkovitých a na výšku bychom mu naměřili až 10 metrů, průměrně však dosahuje metrů šesti. Volně rostoucí Řečíky bychom našli v suchých oblastech Íránu, Turecka, Afgánistánu, Sýrie nebo Tuniska. V Evropě se pak nejčastěji vyskytují v Řecku a Itálii a pro komerční účely se pěstuje v americké Kalifornii. Řečík pistáciový je celkem odolná dřevina, kterou nezaskočí ani menší mrazíky, vysoké teploty nebo sucho a může nám vydržet i sto let. Ty vůbec nejstarší exempláře pak jsou pak staré téměř 400 let. Řečík plodí pouze jednou za dva roky nebo střídavě, kdy jeden rok je bohatá sklizeň, ale ten další nikoliv. Jedna úroda může vážit i 50kg a zajímavostí je, že na první úrodu čekají pěstitelé i dvacet let.

JAK PROBÍHÁ SKLIZEŇ PISTÁCIÍ

Pistácie jsou malé peckovice elipsovitého tvaru, které se sklízí na přelomu srpna a září, kdy se b, která chrání pistáciový oříšek, podélně otevírá. Pistácie se sklízejí buď mechanicky nebo tradičně pomocí bidla, kdy se stromem hýbe tak dlouho dokud pistácie nespadají na zem. Obdobně se u nás sklízejí vlašské ořechy. Pod stromy bývá většinou natažená plachta a pistácie se pak pouze přendají do lněných pytlů, v případě mechanického sběru padají pistácie přímo na korbu automobilu. Po sběru přichází na řadu čištění od venkovních nečistot a třídění. Suší se rozprostřené na slunci nebo ve speciálně upravených sušárnách. Aby byly opravdu vysušené, je tomu třeba věnovat několik týdnů a oříšky otáčet a přehrabovat hráběmi. Posledním krokem je úprava - pražení, blanšírování, solení či loupání. Ty největší producenti kvalitních pistácií jsou Spojené státy americké, Turecko a Írán.

PROČ JÍST PISTÁCIE

Protože jsou skvělé, chutné a navíc s obsahem hned několika prospěšných látek! Navíc si je můžeme přidat do celé řady pokrmů nebo si z nich udělat těsto, krém nebo olej. Z minerálních látek obsahují fosfor, hořčík, zinek, železo, měď a selen. Dále vitamíny A, B6, K i E, fytosteroly, bílkoviny, antioxidanty, kyselinu listovou a všechny esenciální aminokyseliny. Co pak jistě potěší téměř každou ženu je, že pistácie si můžeme dopřát bez obav na dopad na naší linii. Tyhle oříšky patří k méně kalorickým, zároveň však obsahují větší množství tuku, který nás zasytí a my tak nemáme potřebu neustále něco uzobávat.

JAK POZNAT KVALITNÍ PISTÁCIE

• Skořápka pistácií je podépně prasklá, má okrovou barvu a nejsou na ní žádné viditelné vady ani fleky
• Samotný pistáciový oříšek má jasnou, světle zelenou barvu
• Pistáciový oříšek je pod skořápakou zabalen do hnědofialové slupky