Malina lyofilizovaná - celé plody

HLAVNÍ ÚČINKY:

• Normální trávení
• Vylučování vody z organismu
• Menstruační komfort
• Podpora během menopauzy

Jejich růžové plody jsou znamením léta, ale i skvělé chuti. Milují je všichni bez rozdílu věku, rostou téměř na každé zahradě, lese nebo stráni a často místo hrnečku končí rovnou v našich ústech. Ano, jsou to maliny! Skvěle se hodí do marmelád, dortů, ovesné kaše nebo limonád. Navíc jsou plné vitamínů i minerálů, mají pozitivní vliv na náš organismus a do svého jídelníčku by je měly zařadit i těhotné ženy.

KRÁLOVNY ZAHRAD JIŽ OD 16. STOLETÍ

Ačkoliv dnes jsou maliny jedny z nejoblíbenějších zahradních plodů, v minulosti se o nich tolik nemluvilo. Oproti jahodám, které známe již z dob starověkého Řecka, se o malinách dozvídáme teprve na přelomu 15. a 16. století, ačkoliv pochybujeme, že by se do té doby nekonzumovali.  Za vůbec první pěstitele můžeme označit Brity, kteří dřevěné lodyhy začali na svých zahradách pěstovat a v 17. století se maliny objevují v knihách britského zahradníka a přírodovědce Johna Tradescenta. Ten popisuje hned několik kultivarů a jejich způsob pěstování. V Čechách jsme mohli první vypěstované malinovníky spatřit v 16. století.

Ostružiník maliník nebo také Maliník obecný je až 2 metry vysoká trvalka. První rok je stonek téměř nevětvený, druhý rok se však můžeme setkat s bohatě větvenou lodyhou, kde vyrůstají kopinaté listy a květy. Ty jsou bílé, skládají se z pěti okvětních lístků a vyrůstají od května do července. Plodem je malina, která je vlastně souplodím drobných peckovic. Maliník roste v celém mírném pásu a jeho stanovištěm jsou lesy, stráně i mýtiny. Protože se nejedná o příliš náročnou rostlinu, můžeme na ní narazit bez nadsázky od nížin až po hory.

CO JE LYOFILIZACE

Tradičnímu sušení už odzvonilo a na scénu přichází lyofilizace! Způsob sušení potravin, které neztrácejí nic z toho, proč je tolik milujeme. Lyofilizaci, ač nevědomky, používali již staří Inkové, kdy jim vlivem nízkého tlaku a mrazu vysoko v Andách zmrzla většina zásob a zůstala tak déle čerstvá. Úmyslně pak byla používána za 2. světové války a dodnes ji využívá americká NASA.

A jak tedy lyofilizace probíhá? Ovoce se nechá hluboce zamrazit při teplotě -80°C až -100°C, teprve poté je vloženo do sušičky, kde se při nízké teplotě a vysokém tlaku postupně mění obsažená voda v páru. Poté se navyšuje teplota a tlak pro změnu klesá. Při tomto postupu se z ovoce odstraní až 95% veškeré vody, zároveň si však uchovává svůj tvar, chuť i obsažené látky. Nepřijdeme tak o vitamíny, minerály ani výživové hodnoty a ovoce je takové jako bychom si ho právě přinesli ze zahrady nebo lesa.

CO MALINY OBSAHUJÍ

Plody maliníku jsou přímo zásobárnou pozitivně působících látek. Z vitamínů obsahují C, E, B1, B3, B12 i A. Ani minerály se nenechají zahanbit a v plodech jich najdeme celou řadu - vápník, fosfor, hořčík, měď, zinek a draslík. Dále obsahuje třísloviny, pektin a flavonoidy.

JAK ZAŘADIT LYOFILIZOVANÉ MALINY

Máte chuť na šťavnatou, sladkou malinu klidně i uprostřed zimy? Správný čas na ty lyofilizované! Vychutnat si je můžete přímo ze sáčku, ale zároveň s nimi dochutit, osladit a ozdobit spoustu dalších pokrmů. Maliny se hodí snad do všech dezertů, stačí je jen chvíli před pečením namočit do vody. Jako dekorace pak nezklame na koláčích, dortech, muffinech, palačinkách nebo lívancích. Můžeme si je dopřát také ke snídani do ovesné kaše, smoothie nebo granoly. A sladkými malinami určitě nepohrdne dítko ve škole a můžeme je využít i na svačinu během výletu.