Kratom Thajsko Red - prášek z listů

Během minulého století byl Kratom uvržen v nemilost. Thajská vláda se rozhodla regulovat jeho užívání tím, že ho postavila mimo zákon a lidé tak byli odkázáni na užívání opia. Paradoxem je, že právě Kratom byl používán na zbavování závislosti na této látce. Ačkoliv měly být stromy vypalovány nakonec byl, i díky zákazu prodeje opia po celék světě, v roce 2013 znovu zlegalizován. I přes to jsou země, kde si z listů odvar neuvaříte. Je to Barma, Malajsie, Vietnam, některé státy USA a Austrálie.

Nejznámější strom jihovýchodní Asie

Poprvé byl botanicky popsán v 19. století botanikem Pieterem Willem Korthalsem, který pocházel z Nizozemska, ale pravděpodobně netušil jaký objev vlastně učinil. Vysoký strom se vzpřímeným kmenem znají dnes po celém světě. Na výšku měří 15 až 30 metrů a kmen má v průměru 4,5 metru. Listy jsou lesklé, zelené a velké až 20 cm. V období sucha zežloutnou a spadají. Květy pohým okem běžně nespatříme, protože rostou v horní části stromu. Barva, do které se zabarví, je žlutá.

Kratom spatříme pouze ve státech jihovýchodní Asie - konkrétně v Thajsku, Indonésii, Malajsii, Borneu, ale některé druhy se vyskytují i na Nové Guineje. A na Kratom bychom narazili i západně od jihovýchodní Asie, v Africe. Ten se ale řadí do jiné čeledi a namísto džunglí vyhledává mokřady a bažiny.

Pěstování pouze v tropických oblastech

S největší pravděpodobností by se Kratom v našich podnebných podmínkách neuchytil. Není mrazuvzdorný a potřebuje stabilní tropické teploty, které mu nejsme schopni zajistit. Jedinou možností je pěstování ve skleníku a ani to není jistota, že nám rostlina poroste. V Thajsku, kde jsou největší plantáže, se pěstuje na jihu a ve středu země. Na severu nejsou tak dobré podmínky, a tak na něj skoro nenarazíme.

Žilky, které ovlivňují složení i účinky

Na spodní straně listů nalezneme nápadné žilky mající různou barvu. Od toho plyne i barevné označení jednotlivých odrůd.

Co všechno zelené lístky obsahují

Ač je to k neuvěření první výzkumy rostliny proběhly již v roce 1970. Tehdy byla izolována látka mitragynin, které byly z větší části přisuzovány veškeré účinky. Teprve po roce 2000 bylo zjištěno, že obsahuje ještě významný alkaloid 7-hydroxymitragynin.