S čím nekombinovat hořčík?

Jednou z nejdůležitějších interakcí je kombinace magnesia s některými antibiotiky.

Hořčík může v trávicím traktu vytvořit s některými léčivy komplex, který se hůře vstřebává. Výsledkem může být nižší množství antibiotika, které se dostane do organismu.

Týká se to zejména některých:

• Tetracyklinových antibiotik, například doxycyklinu
• Chinolonových antibiotik, například ciprofloxacinu nebo levofloxacinu.

NIH doporučuje tato antibiotika užívat alespoň 2 hodiny před hořčíkem nebo 4–6 hodin po něm. Přesný odstup se ale může lišit podle konkrétního léčiva, proto je vždy vhodné řídit se příbalovým letákem nebo doporučením lékárníka.

Magnesium může ovlivnit také vstřebávání perorálních bisfosfonátů, které se používají při léčbě osteoporózy. Patří mezi ně například alendronát.

Pokud se bisfosfonát užije příliš blízko přípravku s hořčíkem, může se léčivo vstřebat v menším množství. NIH proto uvádí mezi magnesium přípravkem a perorálním bisfosfonátem časový odstup alespoň 2 hodiny.

U těchto léčiv je obecně důležité dodržovat přesný způsob užívání stanovený výrobcem, protože jejich vstřebávání ovlivňuje i jídlo a další minerální látky.

Pozornost si zaslouží také levothyroxin, který se používá jako náhrada hormonů štítné žlázy.

Novější klinická studie přímo zkoumající magnesium citrát a magnesium aspartát ukázala, že současné podání může snížit vstřebávání levothyroxinu. Autoři proto doporučují užívání levothyroxinu a přípravků s hořčíkem časově oddělit.

Interakce byla dříve známá také u některých antacid obsahujících hydroxid hořečnatý. FDA uvádí, že přípravky s hořčíkem mohou patřit mezi látky schopné ovlivnit vstřebávání levothyroxinu. FDA Access Data

Prakticky je proto vhodné levothyroxin užívat samostatně podle pokynů k danému léčivu a magnesium zařadit v jinou část dne.

Ano. Běžné dávky hořčíku a zinku lze užívat společně a není nutné je automaticky rozdělovat na ráno a večer.

Problém může nastat až u velmi vysokého příjmu zinku. NIH uvádí studii, ve které 142 mg zinku denně narušovalo vstřebávání a rovnováhu hořčíku v organismu. To je ovšem výrazně vyšší dávka, než se běžně používá v klasických doplňcích stravy. 

Pokud tedy doplněk obsahuje například běžnou dávku zinku společně s magnesiem, není důvod tuto kombinaci považovat za nevhodnou.

Také hořčík a vápník lze užívat společně. Jde o minerální látky, které se přirozeně vyskytují současně také v potravinách.

Není tedy nutné vytvářet pravidlo, že vápník musí být vždy ráno a magnesium večer.

U vysokých jednorázových dávek několika minerálů může být z praktického hlediska vhodné příjem rozdělit, zejména kvůli trávení a celkovému množství minerálů v jedné dávce. To ale neznamená, že by se vápník a hořčík vzájemně „rušily“ a nesměly se užívat společně.

Kombinace vitaminu D a hořčíku je v pořádku a oba nutrienty se dokonce potkávají v metabolismu.

Magnesium je potřebné pro fungování enzymů zapojených do metabolismu vitaminu D. Není proto důvod užívat vitamin D a hořčík v různých částech dne pouze ze strachu, že by se navzájem blokovaly.

Stejně tak není problém kombinovat například vitamin D3 + K2 a magnesium v rámci jednoho suplementačního režimu.

U minerálních doplňků se často doporučuje neužívat všechno najednou, ale není potřeba z toho dělat univerzální zákaz.

Pokud někdo užívá vyšší terapeutické dávky železa, má větší smysl řídit se konkrétními pokyny k přípravku a případně minerální doplňky během dne rozdělit. U běžné stravy ale není potřeba řešit, že člověk během jednoho jídla přijme současně železo i hořčík.

To samé platí pro multivitaminové a multiminerální přípravky – jejich samotná kombinace není automaticky problém.

Ani káva není důvod, proč by člověk nesměl užívat magnesium.

Kofein může krátkodobě zvýšit vylučování některých minerálů močí, ale z běžného pití kávy nelze udělat pravidlo, že káva „vyplaví hořčík z těla“ nebo znehodnotí právě užitou kapsli.

Pokud člověk pije několik šálků kávy denně, je důležitější jeho celkový jídelníček a dlouhodobý příjem magnesia než přesný počet minut mezi kávou a doplňkem.