V létě trávíme více času venku, máme odhalenou větší část pokožky a slunce je vysoko nad obzorem. Právě tehdy má naše tělo nejlepší podmínky pro vlastní tvorbu vitaminu D3.
S příchodem podzimu se ale situace rychle mění. Dny se zkracují, pokožku zakrývá oblečení a především ubývá UVB záření potřebného k tvorbě vitaminu D.
Co se tedy stane s vitaminem D, který jsme získali během léta? Máme nějakou zásobu na zimu? A pokud ano, jak dlouho vydrží?
Jak získáváme vitamin D ze slunce?
Ve skutečnosti vitamin D ze slunečních paprsků přímo nepřijímáme.
UVB záření dopadající na pokožku spustí proces, při kterém si tělo vitamin D3 samo vytvoří. Následně prochází dalšími přeměnami v játrech a ledvinách, aby jej organismus mohl využívat.
Velmi zjednodušeně:
slunce → UVB záření → pokožka → vitamin D3 → další zpracování v organismu
Proto se o vitaminu D někdy mluví jako o „slunečním vitaminu“.
Proč to v létě funguje lépe?
Pro tvorbu vitaminu D není rozhodující pouze to, zda venku svítí slunce. Důležité je, kolik UVB záření skutečně dopadá na pokožku.
V létě je slunce vysoko nad obzorem a UVB záření má v našich zeměpisných podmínkách mnohem lepší podmínky k dosažení zemského povrchu.
Současně chodíme venku v tričku, kraťasech nebo plavkách, takže slunci vystavujeme větší část pokožky.
Ani v létě ale není tvorba u každého stejná. Ovlivňuje ji například denní doba, oblačnost, pigmentace pokožky, věk, oblečení nebo délka pobytu venku.
Co se stane s vitaminem D vytvořeným během léta?
Organismus nemusí všechen vytvořený vitamin D okamžitě spotřebovat.
Vitamin D je rozpustný v tucích a tělo si část vytvořeného množství dokáže uložit, především v tukové tkáni a játrech. Letní období tak může přispět k vytvoření určité zásoby, ze které organismus čerpá i později.
Proto člověku vitamin D „nedojde“ ve chvíli, kdy přijde první chladný zářijový den.
Jeho hladina se mění postupně.
Jak dlouho vydrží zásoby vitaminu D?
Tady neexistuje jednoduchá odpověď typu „zásoba vydrží přesně 60 dní“.
Hlavní forma, podle které se zásobení organismu vitaminem D běžně posuzuje – 25-hydroxyvitamin D neboli 25(OH)D – má poločas přibližně několik týdnů.
V praxi to znamená, že pokud přestaneme vitamin D pravidelně vytvářet v pokožce, jeho hladina nezačne padat ze dne na den, ale postupně během následujících týdnů a měsíců klesá.
A právě zde je důležitý rozdíl mezi létem a zimou.
Co se děje, když už není dostatek slunce?
Na podzim se slunce postupně dostává níže nad obzor. UVB záření musí atmosférou procházet delší cestu a k zemskému povrchu se ho dostává méně.
V České republice proto během pozdního podzimu a zimy nastává období, kdy sluneční záření nemusí poskytovat dostatek UVB pro efektivní tvorbu vitaminu D v pokožce.
A to je podstatné.
Můžete jít v prosinci na dlouhou procházku za krásného slunečného dne, ale zimní slunce z hlediska tvorby vitaminu D není stejné jako letní slunce.
Tělo potom více spoléhá na to, co má uložené, co získá z potravy a případně z doplňků stravy.
Proč bývá problém patrný až během zimy?
Právě kvůli vytvořeným zásobám nemusí být změna okamžitá.
Představme si člověka, který během léta trávil hodně času venku a vytvořil si dobrou zásobu vitaminu D. Na podzim se jeho vlastní tvorba začne snižovat, ale organismus stále čerpá z toho, co získal během předchozích měsíců.
Jak podzim a zima pokračují, zásoby se postupně zmenšují.
Proto bývají hladiny vitaminu D v populaci typicky nižší v zimním období a svého minima mohou dosahovat až na konci zimy nebo začátkem jara.
Jinými slovy: problém zimy není v tom, že by nám vitamin D zmizel během jednoho dne. Problémem je několik měsíců omezené vlastní tvorby za sebou.
Kdy tedy začít vitamin D3 doplňovat?
Pokud člověk během léta získává vitamin D převážně díky slunci, nemusí čekat až do ledna nebo února, kdy už jeho hladina může být výrazně nižší.
V našich podmínkách dává smysl začít příjem vitaminu D více řešit během podzimu, kdy jeho přirozená tvorba v pokožce postupně klesá.
Jako jednoduché orientační období lze použít říjen až březen, případně déle podle životního stylu a individuální situace.
Není to však pevné pravidlo pro každého. Člověk, který celé léto pracuje uvnitř a na slunce téměř nechodí, může mít jinou výchozí hladinu než někdo, kdo tráví venku několik hodin denně.
Stejně tak se liší věk, pigmentace pokožky, jídelníček nebo tělesná hmotnost.
Pokud chceme skutečně vědět, jak na tom jsme, nejpřesnější je krevní vyšetření 25(OH)D.
Vitamin D3 jako praktická možnost pro období bez dostatku UVB
Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému, udržení normálního stavu kostí a zubů, normální činnosti svalů a normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu.
Právě podzim a zima jsou proto obdobím, kdy se vitamin D3 často objevuje v suplementaci.
Praktickou možností je například vitamin D3 kombinovaný s vitaminem K2, který umožňuje přesně kontrolovat množství přijatého vitaminu D nezávisle na počasí a množství času stráveného venku.
Náš Vitamin D3 + K2 MK-7 obsahuje v jedné kapsli 50 μg vitaminu D3, tedy 2 000 IU, a 225 μg vitaminu K2 ve formě MK-7.
Taková suplementace může být praktická zejména v části roku, kdy už se na pravidelnou tvorbu vitaminu D ze slunečního záření nelze spoléhat.
Co si odnést?
V létě nám UVB záření umožňuje vytvářet vitamin D3 přímo v pokožce. Část si organismus dokáže uložit a využívat později.
S příchodem podzimu ale vlastní tvorba postupně klesá. Letní zásoby proto mohou určitou dobu pomáhat, nejsou však automatickou zásobárnou na celou zimu.
Právě proto dává v našich podmínkách smysl věnovat vitaminu D zvýšenou pozornost už během podzimu, orientačně od října, místo čekání až na konec zimy, kdy bývají jeho hladiny nejnižší.
Nejoblíbenější
