Jak podpořit imunitu? Co skutečně ovlivňuje obranyschopnost organismu

Imunitní systém nás každý den chrání před viry, bakteriemi a dalšími potenciálně škodlivými vlivy. Nejde přitom o jeden orgán, který bychom mohli jednoduše „posílit“. Imunita je složitá síť buněk, tkání, orgánů a signálních molekul, které musí vzájemně správně spolupracovat.

Právě proto neexistuje jedna potravina, vitamin nebo doplněk stravy, který by během několika dní dokázal zaručit, že neonemocníme.

Na fungování imunity má vliv výživa, spánek, fyzická aktivita, psychická zátěž, věk, střevní mikrobiom i dostatečný příjem některých vitaminů a minerálních látek.

Co tedy můžeme pro správnou funkci imunitního systému skutečně udělat?

Imunitní systém dokáže rozpoznávat potenciálně nebezpečné mikroorganismy a reagovat na jejich přítomnost.

Zjednodušeně můžeme jeho fungování rozdělit na dvě části.

S příchodem podzimu se pravidelně zvyšuje výskyt respiračních infekcí. Není to ale jednoduše proto, že by chladné počasí samo o sobě způsobovalo nachlazení.

Jedním z důležitých faktorů je změna našeho chování.

Více času trávíme uvnitř, častěji se pohybujeme v uzavřených prostorách s dalšími lidmi a některé respirační viry se v podzimních a zimních podmínkách šíří efektivněji.

Současně se postupně zkracují dny a v našich zeměpisných podmínkách se během části roku výrazně snižuje možnost tvorby vitaminu D v kůži působením UVB záření.

Podpora imunity proto dává větší smysl jako dlouhodobá péče o organismus než jako rychlá reakce ve chvíli, kdy už začínáme být nemocní.

Spánek není pouze časem, kdy tělo odpočívá. Během spánku probíhá celá řada regeneračních a regulačních procesů, které souvisejí také s fungováním imunitního systému.

Dlouhodobě nedostatečný nebo nekvalitní spánek může ovlivňovat imunitní reakce a zároveň zvyšovat celkovou fyziologickou zátěž organismu.

Pro většinu dospělých je vhodné dlouhodobě směřovat přibližně k 7 - 9 hodinám spánku denně, přičemž potřeba je individuální.

Důležitá není pouze délka. Význam má také pravidelnost spánkového režimu a jeho kvalita.

Imunitní systém potřebuje ke své činnosti energii, aminokyseliny, mastné kyseliny, vitaminy, minerální látky a další živiny.

Základem by proto měla být pestrá strava obsahující:

• Dostatek bílkovin
• Zeleninu a ovoce
• Celozrnné obiloviny
• Luštěniny
• Ořechy a semena
• Kvalitní zdroje tuků

Pro imunitu není důležitý pouze vitamin C. Na její normální funkci se podílí řada mikroživin, mezi které patří například vitaminy A, B6, B12, C, D, folát, zinek, selen, železo nebo měď.

Pokud některá z těchto látek v jídelníčku dlouhodobě chybí, může to ovlivnit správné fungování organismu.

Pohyb není důležitý pouze pro svaly, srdce nebo tělesnou hmotnost.
Pravidelná přiměřená fyzická aktivita souvisí také se zdravým fungováním imunitního systému.

Nemusí přitom jít o intenzivní sport.

Pro člověka, který se většinu dne téměř nehýbe, může být velmi dobrým začátkem:

• Svižná chůze
• Jízda na kole
• Běh
• Plavání
• Silový trénink

Důležitá je především pravidelnost.

Naopak velké množství intenzivního tréninku bez odpovídajícího spánku, stravy a regenerace představuje pro organismus další zátěž. Více sportu proto automaticky neznamená lepší imunitu.

Doplňky stravy mohou pomoci cíleně doplnit vitaminy, minerální látky a další bioaktivní látky, které souvisejí s fungováním organismu a imunitního systému. Význam jejich doplňování závisí také na jídelníčku, ročním období a individuálních potřebách.

Mezi nejčastěji používané patří:

• Vitamin D – přispívá k normální funkci imunitního systému. Jeho příjem je často řešen zejména během podzimních a zimních měsíců, kdy je v našich podmínkách omezená tvorba vitaminu D působením slunečního záření.
   
• Vitamin C – přispívá k normální funkci imunitního systému a zároveň k ochraně buněk před oxidačním stresem.
   
• Zinek – důležitá minerální látka, která přispívá k normální funkci imunitního systému, ochraně buněk před oxidačním stresem a podílí se na procesu dělení buněk.
   
• Selen – stejně jako zinek přispívá k normální funkci imunitního systému a ochraně buněk před oxidačním stresem. Mezi jeho přirozené zdroje patří například ryby, vejce, maso a para ořechy.
   
• Beta-glukany – polysacharidy přirozeně přítomné například v kvasinkách, houbách a obilovinách. V doplňcích zaměřených na imunitu se často používají zejména beta-1,3/1,6-glukany z kvasinek.
   
• Omega-3 mastné kyseliny – EPA a DHA jsou součástí buněčných membrán a jejich metabolity se účastní procesů souvisejících s regulací zánětlivé odpovědi. Omega-3 proto mají význam v celkové výživě, i když je není správné prezentovat jako přímý „posilovač imunity“.
   
• Probiotika – střevní mikrobiom úzce komunikuje s imunitním systémem. U probiotik však velmi záleží na konkrétních použitých kmenech, jejich množství a účelu, pro který jsou užívána.
   
• Vitamin A – přispívá k normální funkci imunitního systému a zároveň k udržení normálního stavu sliznic. Právě sliznice dýchacího a trávicího systému představují důležitou součást přirozených bariér organismu.

Význam mají také další mikroživiny, například vitaminy B6, B12, kyselina listová, železo nebo měď, které se rovněž podílejí na normálním fungování imunitního systému.

Není tedy potřeba hledat jednu „nejlepší“ látku na imunitu. Imunitní systém ke svému fungování využívá celou řadu živin a jejich význam se vzájemně doplňuje.