Serotonin (5-hydroxytryptamin, zkráceně 5-HT) je neurotransmiter, tedy chemická látka, která umožňuje komunikaci mezi nervovými buňkami. Patří mezi nejvýznamnější signální molekuly v lidském organismu a podílí se na řízení celé řady fyziologických procesů.
Přestože bývá často označován jako „hormon štěstí“, nejde o přesné označení. Ve skutečnosti serotonin není klasickým hormonem, ale neurotransmiterem. V některých tkáních se sice může chovat podobně jako hormon, jeho hlavní úlohou je však přenos informací mezi buňkami.
Serotonin ovlivňuje například činnost mozku, trávení, krevní destičky i některé části imunitního systému.
Jak funguje nervová komunikace?
Lidský mozek obsahuje přibližně 86 miliard neuronů, které mezi sebou neustále předávají informace.
Každý neuron přijímá elektrické impulzy prostřednictvím dendritů a následně je po axonu přenáší k další buňce. Mezi dvěma neurony se nachází malý prostor nazývaný synapse.
Právě zde dochází k uvolnění neurotransmiterů. Ty se navážou na receptory sousední buňky a předají jí informaci.
Serotonin je jedním z nejvýznamnějších neurotransmiterů tohoto systému.
Kde se serotonin nachází?
Jedním z největších překvapení je skutečnost, že většina serotoninu se nenachází v mozku.
Přibližně:
- 90 - 95 % serotoninu vzniká ve střevě,
- asi 5 - 10 % se nachází v centrální nervové soustavě.
To ale neznamená, že serotonin vytvořený ve střevě ovlivňuje mozek. Mozek chrání hematoencefalická bariéra, která serotoninu neumožňuje volně přecházet z krve do mozkové tkáně.
Mozek si proto vytváří vlastní serotonin nezávisle na zbytku organismu.
Jak serotonin vzniká?
Serotonin vzniká z esenciální aminokyseliny tryptofanu.
Esenciální znamená, že si ji lidské tělo neumí samo vyrobit a musí ji přijímat potravou.
Tvorba serotoninu probíhá ve dvou hlavních krocích.
Nejprve enzym tryptofan hydroxyláza (TPH) přemění tryptofan na 5-hydroxytryptofan (5-HTP). Následně enzym dekarboxyláza aromatických aminokyselin přemění 5-HTP na serotonin.
Pro správný průběh těchto reakcí je důležitá přítomnost některých vitaminů a minerálních látek, například vitaminu B6, který se podílí na druhém kroku syntézy.
Co je tryptofan?
Tryptofan je jednou z dvaceti aminokyselin, ze kterých organismus vytváří bílkoviny.
Zároveň slouží jako výchozí látka pro tvorbu několika důležitých molekul.
Z tryptofanu vzniká:
- serotonin,
- melatonin,
- niacin (vitamin B3).
Organismus však využívá pouze malou část přijatého tryptofanu k tvorbě serotoninu. Převážná většina se spotřebuje na tvorbu bílkovin nebo se metabolizuje jinými cestami.
Jaké funkce má serotonin?
Serotonin se podílí na celé řadě biologických procesů.
Nervová soustava
V mozku serotonin přispívá k regulaci přenosu nervových signálů. Podílí se na řízení složitých neuronálních sítí, které ovlivňují řadu psychických i fyziologických funkcí.
Spánek
Serotonin je důležitým prekurzorem hormonu melatoninu.
Melatonin vzniká především večer ve šišince (epifýze), kdy se serotonin enzymaticky přeměňuje na melatonin. Tento proces je řízen střídáním světla a tmy prostřednictvím cirkadiánních rytmů.
Trávicí soustava
Ve střevě serotonin reguluje především pohyb trávicí trubice.
Enterochromafinní buňky uvolňují serotonin jako signál pro koordinaci střevní motility. Díky tomu dochází ke správnému posunu potravy trávicím traktem.
Krevní destičky
Krevní destičky serotonin samy nevyrábějí, ale zachycují jej z krevního oběhu.
Při poranění jej uvolňují do okolí, kde se podílí na regulaci cévních reakcí během procesu zástavy krvácení.
Co jsou serotoninové receptory?
Účinky serotoninu závisí na tom, na jaký receptor se naváže.
Dosud bylo popsáno sedm hlavních skupin serotoninových receptorů (5-HT1 až 5-HT7) a více než 15 jejich podtypů. Každý receptor se nachází v jiné tkáni a vyvolává odlišnou biologickou odpověď.
Právě proto může serotonin ovlivňovat tolik různých funkcí v organismu.
Souvisí serotonin pouze s náladou?
Ne.
Nálada představuje pouze jednu z mnoha oblastí, se kterými je serotonin spojován.
Ve vědecké literatuře se serotonin zkoumá také v souvislosti s:
- Regulací spánku
- Příjmem potravy
- Učením
- Pamětí
- Vnímáním bolesti
- Termoregulací
- Funkcí střev
- Neuroplasticitou
Neznamená to však, že za všechny tyto procesy odpovídá pouze serotonin. Většina funkcí mozku vzniká spoluprací mnoha různých neurotransmiterů.
Jaké potraviny obsahují tryptofan?
Protože serotonin z potravy prakticky neprochází do mozku, významnější je příjem jeho prekurzoru – tryptofanu.
Mezi potraviny bohaté na tryptofan patří například:
- vejce,
- kuřecí maso,
- krůtí maso,
- losos,
- tuňák,
- mléčné výrobky,
- dýňová semínka,
- sezam,
- ovesné vločky,
- sójové boby.
Nejčastější mýty o serotoninu
Serotonin je hormon štěstí
Ne úplně. Serotonin je především neurotransmiter s mnoha funkcemi. Označení „hormon štěstí“ je zjednodušené a biologicky nepřesné.
Více serotoninu znamená větší štěstí
Mozek funguje na jemné rovnováze mnoha neurotransmiterů. Nelze říci, že vyšší hladina serotoninu automaticky znamená lepší náladu nebo větší spokojenost.
Serotonin ze střev putuje do mozku
Ne. Serotonin nepřekonává hematoencefalickou bariéru. Mozek si vytváří vlastní serotonin.
Kdy mohou být doplňky se serotoninem nebo jeho prekurzory vhodné?
Samotný serotonin se jako doplněk stravy běžně nepoužívá, protože neprochází hematoencefalickou bariérou a není vhodný pro perorální doplňování.
Na trhu se proto častěji setkáte s doplňky obsahujícími L-tryptofan nebo 5-HTP, které slouží jako prekurzory serotoninu. V Evropské unii pro ně však nejsou schválena zdravotní tvrzení vztahující se k psychickému zdraví nebo náladě, a proto jim nelze přisuzovat konkrétní účinky.
Co si z toho odnést
Serotonin je jeden z nejdůležitějších neurotransmiterů lidského organismu. Přestože je často označován jako „hormon štěstí“, jeho funkce jsou mnohem širší. Podílí se na komunikaci mezi nervovými buňkami, regulaci střevní motility, tvorbě melatoninu i dalších fyziologických procesech. Většina serotoninu vzniká ve střevě, zatímco mozek si vytváří vlastní zásoby z aminokyseliny tryptofanu. Současný výzkum stále odhaluje nové souvislosti mezi serotoninem, mozkem a dalšími orgány.
