Nikotinamid ribosid chlorid (NRC) patří mezi nejdiskutovanější látky současného výzkumu longevity (dlouhověkosti) a buněčného metabolismu. Jde o formu vitaminu B3, která slouží jako prekurzor NAD+ (nikotinamidadenindinukleotidu) jedné z nejdůležitějších molekul v lidském organismu.
NAD+ se nachází prakticky v každé buňce těla a podílí se na procesech souvisejících s tvorbou buněčné energie. Právě proto se vědci v posledních letech intenzivně zabývají látkami, které se podílejí na jeho tvorbě, mezi které patří také NRC.
Co je NAD+?
NAD+ je koenzym, který funguje jako jakýsi přenašeč energie uvnitř buněk. Jeho hlavním úkolem je pomáhat při chemických reakcích, během kterých se energie získaná z potravy přeměňuje na využitelnou energii pro buňky.
Bez NAD+ by nemohly správně fungovat mitochondrie, často označované jako „elektrárny buněk“, které vyrábějí ATP (adenosintrifosfát) – základní zdroj energie pro všechny procesy v organismu.
Kde se NAD+ v těle nachází?
NAD+ se nachází prakticky ve všech buňkách lidského těla.
Vysoké koncentrace najdeme zejména v tkáních s vysokou energetickou náročností:
- mozek,
- srdce,
- játra,
- svaly,
- ledviny.
Právě proto je NAD+ často spojován s energetickým metabolismem a buněčnými funkcemi.
Jak NAD+ pomáhá vytvářet energii?
Energetický metabolismus označuje soubor procesů, při kterých tělo přeměňuje živiny z potravy na energii potřebnou pro fungování buněk. Když sníme sacharidy, tuky nebo bílkoviny, organismus je postupně rozloží a využije k výrobě molekuly ATP (adenosintrifosfátu), která slouží jako hlavní zdroj energie pro všechny buňky v těle.
Tato energie je nezbytná prakticky pro všechno od činnosti mozku, srdce a svalů až po obnovu tkání, tvorbu hormonů nebo přenos nervových vzruchů. Právě NAD+ patří mezi klíčové molekuly, které se na těchto procesech podílejí a pomáhají energii z potravy převádět do podoby, kterou mohou buňky skutečně využít.
Proč se o NAD+ tolik mluví?
Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že hladina NAD+ s věkem klesá.
Některé studie naznačují, že mezi mládím a vyšším věkem může dojít k výraznému poklesu koncentrace NAD+ v některých tkáních.
Vědci proto zkoumají:
- stárnutí buněk,
- buněčný metabolismus,
- mitochondrie,
- opravu DNA,
- aktivitu sirtuinů.
Právě tato témata stojí za rostoucím zájmem o látku jako je NRC (nikotinamid ribosid), které slouží jako prekurzory NAD+.
Jak si tělo vytváří NAD+?
Přestože je NAD+ pro život nezbytný, nemusíme ho běžně přijímat přímo z potravy. Lidský organismus si ho dokáže průběžně vytvářet sám.
K výrobě využívá především vitamin B3 (niacin) a jeho příbuzné sloučeniny, které získáváme ze stravy. Důležitou roli hrají také některé aminokyseliny, zejména tryptofan.
Proces tvorby NAD+ probíhá neustále ve všech buňkách těla. Zároveň dochází k jeho průběžné spotřebě při stovkách biochemických reakcí souvisejících s tvorbou energie, buněčnou komunikací nebo opravou buněčných struktur.
Zajímavé je, že množství NAD+ v organismu není po celý život stejné. Výzkumy ukazují, že jeho hladina s přibývajícím věkem postupně klesá, což je jeden z důvodů, proč se o tuto molekulu vědci v posledních letech tolik zajímají.
Má NAD+ schválené účinky?
Samotný NAD+ nemá v Evropské unii schválená zdravotní tvrzení. Nelze proto uvádět konkrétní zdravotní účinky ve smyslu léčby, prevence nebo ovlivnění zdravotního stavu.
NAD+ je však předmětem intenzivního vědeckého výzkumu, zejména v oblasti buněčného metabolismu a stárnutí.
Má NAD+ vedlejší účinky?
Samotný NAD+ je tělu vlastní látka, která se přirozeně nachází ve všech buňkách.
Pokud se však bavíme o doplňcích zaměřených na zvýšení hladiny NAD+ (například NMN, NR nebo vyšší dávky niacinu), mohou se u některých osob objevit nežádoucí účinky.
Mezi nejčastěji popisované patří:
- nevolnost,
- zažívací obtíže,
- bolesti hlavy,
- návaly horka (zejména u niacinu),
- pocit neklidu,
- nespavost při užití ve večerních hodinách.
Co si z toho odnést?
Přestože se o NAD+ v posledních letech hodně mluví, nejde o nově objevenou látku. Naopak patří mezi základní součásti lidského metabolismu a vědci jej studují již desítky let. Současný zájem souvisí především s výzkumem stárnutí, mitochondrií a buněčné energie.
