Je kreatin škodlivý? Co obsahuje a je vhodný i pro ženy?

Mnoho lidí považuje kreatin za sportovní doplněk, ve skutečnosti je však kreatin přirozenou součástí lidského organismu. Každý člověk má ve svém těle zásoby kreatinu bez ohledu na to, zda sportuje nebo ne.

Lidské tělo si kreatin vytváří samo především v játrech, ledvinách a slinivce. K jeho tvorbě využívá aminokyseliny arginin, glycin a methionin. Následně je kreatin transportován krví do svalů, kde je uložen převážně ve formě fosfokreatinu.

Právě zde plní svou nejdůležitější funkci pomáhá vytvářet rychle dostupnou energii pro svalovou práci.

Zajímavostí je, že přibližně 95 % veškerého kreatinu v těle se nachází ve svalové tkáni, zatímco zbývajících 5 % najdeme například v mozku, srdci nebo dalších orgánech.

Každý pohyb, od zvednutí hrnku až po sprint, vyžaduje energii. Tato energie pochází z molekuly označované jako ATP (adenosintrifosfát).
Problém je v tom, že zásoby ATP jsou velmi malé a organismus je spotřebuje během několika sekund intenzivní činnosti. Právě zde nastupuje kreatin.

Fosfokreatin uložený ve svalech funguje jako rychlá energetická rezerva. Dokáže velmi rychle obnovovat ATP a tím umožňuje pokračovat ve svalové práci. Bez tohoto systému by lidské tělo nebylo schopné podávat krátkodobé intenzivní výkony. Proto se kreatin stal jedním z nejpoužívanějších doplňků mezi sportovci.

Pokud se o kreatin zajímáte, pravděpodobně jste narazili na názvy jako:

• kreatin HCl,
• kreatin malát,
• kreatin ethyl ester,
• kreatin pyruvát,
• kreatin monohydrát

Přestože výrobci často propagují nové formy jako revoluční, většina vědeckých studií byla provedena právě s kreatinem monohydrátem.

Jedná se o spojení molekuly kreatinu a jedné molekuly vody. Právě tato forma je dnes považována za zlatý standard a slouží jako referenční bod pro všechny ostatní varianty.

Ačkoli si většina lidí spojuje kreatin se svaly, stále více výzkumů se zaměřuje také na jeho roli v mozku.

Mozek patří mezi energeticky nejnáročnější orgány lidského těla. Přestože tvoří pouze asi 2 % tělesné hmotnosti, spotřebovává přibližně 20 % veškeré energie organismu. Právě proto dnes vědci zkoumají, jakou roli hraje kreatin v energetickém metabolismu nervových buněk.

Kreatin bývá často spojován především s kulturistikou a silovými sporty. To vedlo k rozšířenému přesvědčení, že jde o doplněk určený hlavně pro muže. Ve skutečnosti však kreatin funguje na stejném biologickém principu u mužů i žen.

Ženské tělo využívá kreatin úplně stejně jako mužské. Také ženy mají ve svalech uložený fosfokreatin, který pomáhá obnovovat ATP – základní zdroj energie pro svalovou práci.

Zajímavé je, že ženy mají často přirozeně nižší zásoby kreatinu než muži. To je dáno především menším množstvím svalové hmoty a v některých případech také nižším příjmem masa.

Právě proto se v posledních letech objevuje stále více studií zaměřených přímo na užívání kreatinu u žen.

To je pravděpodobně nejčastější obava žen. Kreatin může v prvních týdnech užívání vést k mírnému zvýšení tělesné hmotnosti. Nejde však o tuk.

Důvodem je skutečnost, že kreatin pomáhá zadržovat vodu uvnitř svalových buněk. Právě proto může váha ukázat o 1 až 3 kilogramy více, přestože se množství tělesného tuku nezměnilo.

Tato voda není ukládána pod kůži, ale přímo ve svalech.

S přibývajícím věkem dochází přirozeně ke změnám ve složení těla. Postupně ubývá svalová hmota i svalová síla, což může ovlivňovat fyzickou výkonnost, stabilitu i celkovou kvalitu života. Tento proces je přirozenou součástí stárnutí a začíná již po třicátém roce života.

Právě proto se v posledních letech stále více studií zaměřuje na využití kreatinu u žen ve středním a vyšším věku. Výsledky naznačují, že kombinace kreatinu a pravidelného silového tréninku může přispět k většímu nárůstu svalové síly a svalové hmoty ve srovnání se samotným cvičením bez kreatinu.

Výzkum se nezaměřuje pouze na svaly. Některé studie sledují také možné souvislosti mezi kreatinem, kvalitou života, fyzickou výkonností a zdravým stárnutím.

To je pravděpodobně nejčastější otázka, kterou si lidé před prvním užíváním kreatinu pokládají.

Důvodem jsou především dlouhodobě rozšířené mýty o údajném zatěžování ledvin, jater nebo celkovém negativním vlivu na zdraví. Právě proto patří kreatin mezi nejzkoumanější doplňky stravy v historii sportovní výživy.

Současné vědecké poznatky ukazují, že u zdravých dospělých osob je kreatin při doporučeném dávkování považován za bezpečný. Bezpečnost kreatinu byla hodnocena ve stovkách klinických studií a přehledových prací.

Mezi organizace, které považují kreatin za bezpečný při doporučeném užívání, patří například International Society of Sports Nutrition (ISSN). Ta ve svých odborných stanoviscích opakovaně uvádí, že kreatin monohydrát patří mezi nejlépe prozkoumané a nejbezpečnější doplňky stravy vůbec.

Je však důležité dodat, že většina dostupných dat se týká zdravých jedinců. Lidé s onemocněním ledvin nebo jinými závažnými zdravotními problémy by měli užívání doplňků stravy vždy konzultovat se svým lékařem.